Podlahy a podlahové topení

Už při stavbě domu jsem počítal s podlahovým topením. Původní záměr, z neznalosti problematiky podlahového topení, byl vytvořit takový systém podlahového topení, který by byl v případě potřeby opravitelný. Rozebíratelné a tedy i opravitelné jsou suché systémy. Na to jsou různé (a dost drahé) polystyrénové desky s drážkami pro trubky a s nalisovaným hliníkem, do drážek se také vkládaly žlábky z pozink plechu. Nakonec jsem si vytvoříl svoje řešení. Trubky jsou ve vyřezaných drážkách a drážky jsou zvlněné, aby trubky mohly dilatovat. Pro rozvod tepla jsem použil Al fólii tl. 0,1 mm.

Tohle topení jsem si udělal v dílně. Vyřezat drážky v polystyrénu, pod trubky dát fólii a další fólií překrýt celou plochu. Na to pak OSB desku a lino. Dalo to dost práce a když se po tom prošla moje žena, prohlásila že to duní jak dřevěná podlaha a že tohle prý v žádném případě...

Trubky pro podlahové topení jsem použil PPR bez kyslíkové bariéry. Sice v té době už byl výběr trubek s Al fólií, ale připadalo mi jednodušší a hlavně levnější si spoje posvařovat. Protože v topném systému nemám železo a výrobci trubek mě ujišťovali, že samotným PPR trubkám kyslík nevadí, považoval jsem to za optimální řešení.

Protože trubky v polystyrénu mohou dilatovat, není problém dělat větší množství kratších paralelních smyček a trubky v podlaze spojovat. Sliboval jsem si od toho větší průtok vody. Protože suchý systém vychází nižší, než trubky v anhydritu, počítal jsem s tím už i při montáži dveří ... což byla chyba :-(

V době, kdy text píšu, už v domě bydlím 5 let a musím říct, že v dílně je to sice jedno, ale že proti ostatním anhydritovým podlahám to zrovna moc netopí.

dilna_podlaha01	dilna_podlaha02	dilna_podlaha03	dilna_podlaha04
dilna_podlaha05	dilna_podlaha06	dilna_podlaha07	dilna_podlaha08
dilna_podlaha09	dilna_podlaha10	dilna_podlaha11

Ostatní podlahy

Po zkušenosti s dílnou jsem viděl, že tudy cesta nevede a vše ostatní se dělalo klasicky. Takže polystyrén, na něj na příchytkách trubky a zalít anhydritem. Bohužel, dveře jsou už níž, tak jsem veškerý podlahový polystyrén seřezával z 10 na 5,5 cm.

Pod polystyrénem vedou různé trubky a kabely, pro ně jsem vyřezával ze spoda drážky. Pak jsou místa, kde je ipa na spojích přes sebe přeložená. I to jsem se snažil v deskách přesně vyřezat. Sice jsou lidi, co spoje ipy takhle neřeší a maximálně polystyrén podsypou pískem, ale pak se na netu dočítám, jak prý ten anhydrit praská a co s tím... Dobře v celé ploše ležící polystarén je základ úspěchu. Dalo to sice práci, ale na celé podlaze jsem nezaznamenal jedinou prasklinu.

Mezi lidmi se šíří různé pověry ... Že prý se z ipy uvolňují výpary z rozpouštědla a že prý jsem měl pod polystyrén dát igelit, aby se nerozpouštěl a aby mi z podlahy nemizel. Úsměvné. Jednak ipa má atest, že nic takového neobsahuje a i kdyby, igelit je pro těkavé látky dobře propustný. Co lidi nevymyslí :-)

predsin_podlaha1

predsin_podlaha2

predsin_podlaha3

predsin_podlaha4

Pokládání trubek

Dost jsem si toho přečetl o rozteči trubek. Teplo se prý přenese i při rozteči 30 cm, 25 je prý akorát a 20 je prý zbytečné... Dával jsem 20 cm v obytných místnostech, 25 na chodbách a 10-15 v koupelnách. Na chodbách je i bez omezování průtoku o něco chladněji. V koupelně okolo sprchového žlábku trubky dát nešly a je tam studené místo. Na záchodě, kde je jen pár trubek, se střídají studená a teplá místa. Takže na rozteči trubek záleží. Jenže i když se snažíme o malou rozteč trubek, musíme respektovat minimální poloměr ohybu trubky a ve smyčce vznikne prázdné místo.

Musíme si také uvědomit, čím chceme topit a co od té podlahy očekáváme. Pokud někdo topí elektřinou, plynem, nebo krbovkama s výměníkem, takže až tak nezáleží na teplotě topné vody, ta větší rozteč trubek nevadí. Když topím tepelným čerpadlem, pro dosažení maximálního topného faktoru si chci vystačit s pokud možno co nejnižší teplotou vody. Protože mám TČ bez frekvenčního měniče, které cyklicky zapíná a vypíná, musí podlaha z trubek bez výrazného okamžitého nárůstu teploty vody převzít celý výkon TČ. Při akumulaci většího výkonu do podlahy je pak potřeba menší rozteč trubek.

Praktická zkušenost je taková, že při výkonu TČ 7 KW, v podlaze se 700 m trubek je po zapnutí TČ neměřitelný skokový nárůst teploty zpětné vody. Tepelný odpor mezi trubkami a anhydritem je tedy zanedbatelný. Teplota narůstá v řádu desítek minut plynule tak, jak se ohřívá anhydrit v okolí trubek. Teplo prostupuje podlahou velmi pomalu. Za hodinu provozu TČ se teplota zpětné vody zvýší asi o 8 stupňů, ale na povrchu podlahy se nárůst teploty projeví minimálně. Po vypnutí TČ teplota zpětné vody klesá tak, jak se vyrovnává teplota ohřátých a neohřátých míst v anhydritu a při tom stále postupně narůstá teplota povrchu podlahy. Při rozteči trubek 20 cm se anhydrit neprohřeje všude rovnoměrně, ale pro akumulaci tepla je to vyhovující. Kdybych měl při instalaci trubek zkušenosti, které mám dnes, uvažoval bych i o rozteči 15 cm.

Důležitá je i délka jednotlivých segmentů. Mělo by být maximálně 100 metrů, já jsem dával cca 35 m. Tím vyjde větší počet segmentů a menší hydrodynamický odpor. Pro TČ je potřeba maximální průtok vody, aby se snížil teplotní spád mezi topnou vodou a zpátečkou. Pokud mám zapnuté topení všude, mám rozdíl 3 st.C. Takže tam proteče něco přes 2000 l/hod. Běžně se uvažuje, že 5 st. je vyhovující. Vzhledem k tomu, že trochu víc trubek pak dokáže po mnoho let šetřit energii, doporučuji na množství trubek nešetřit.

Ohledně rozdělovačů s vyvažováním průtoků, s průtokovými čidly a podobnými vychytávkami ... tyhle věci jsou možná dobré při malém průtoku vody a ještě při nestejné délce segmentů. Pro TČ je potřeba maximální průtok a pak všechno topí úplně stejně. Za těch 5 let jsem ještě ani nezavedl termostaty pro jednotlivé místnosti. Kde chci topit, otevřu ventil a kde né, tam ho zavřu. Termostaty budou - snad někdy...

podlaha_trubky1	podlaha_trubky2	podlaha_trubky3	podlaha_trubky4
podlaha_trubky5	podlaha_trubky6	podlaha_trubky7	podlaha_trubky8
podlaha_trubky9	podlaha_trubky10	podlaha_trubky11	podlaha_trubky12
podlaha_trubky13	podlaha_trubky14	podlaha_trubky15	podlaha_trubky16
podlaha_trubky17	podlaha_trubky18	podlaha_trubky19	podlaha_trubky20

Lití anhydritu

Přípravu pro lití jsem bral opravdu vážně. Tam, kde mají být dilatační spáry, jsem trubky opatřil chráničkami a pro jistotu jsem je zapustil do prohlubně. Asi zbytečně. Netušil jsem, že dilatační spára se nařezává jen do třetiny tloušťky a že v tom místě vznikne "řízená prasklina". Posuny desek jsou v desetinách mm a chránička by měla zabránit jen tomu, aby hrany praskliny nenarušovaly trubku.

Pečlivě jsem se snažil zatěsnit průchody trubek. Četl jsem o tom, jak netěsností hmota vytéká a jaká je to zoufalost, když s tím nejde nic dělat. Prý to není tak hrozné, že ta hmota není tekutá jako voda. Že to je řidší kašička. Ale důležitý je výsledek, všechno dobře dopadlo.

podlahy_liti1	podlahy_liti2	podlahy_liti3	podlahy_liti4
podlahy_liti5	podlahy_liti6	podlahy_liti7	podlahy_liti8

Podlahová krytina

Na vyzrálý a vyschlý anhydrit se pokládala krytina. Původně jsme uvažovali položit lino. Zatím co v podlahářské firmě v Nymburce mi říkali, že to není problém, při konzultaci ve firmě v Poděbradech jsem se dozvídal, že před položením lina je potřeba povrch dokonale vyrovnat (broušení, samonivelační stěrka) a že kvalitnější krytina z tvrdých klikacích PVC desek s měkkou podložkou pro vyrovnání drobných nerovností vyjde s montáží na stejno. Tak jsem zvolil krytinu Primero click.

Bohužel, firma se sice prezentovala, že jsou na tento typ krytiny specialisti, ale výsledek tomu neodpovídal. Přišel jsem se podívat, jak montáž probíhá a uviděl jsem výrazně tmavší a světlejší cestičky. Firma nakoupila různé šarže desek a jak to skládali ze dvou krabic, výsledek byl nepřehlédnutelný. Dělníci mi tvrdili, že odstín je přece stejný a že na tom čísle nad čárovým kódem (batch) nezáleží. A že je to nekvalitní materiál. Takže jsem telefonoval majiteli firmy, on pak telefonoval dovozci těch desek. Jenže když jsme si to všechno ujasnili, dělníci začali tu podlahu rozebírat od prostředka. Tím na deskách poničili zámky a když to pak seatavili znova, desky nedržely. Vyměnit desky, aby byly všechny ze stejné šarže, taky nešlo, protože dodavatel jim otevřené krabice nevezme zpět. Smůlu jsem měl v tom, že materiál jsem musel předem zaplatit a firmě potom vlastně o nic nešlo.

Když jsem to u majitele firmy reklamoval, přijel s infrateploměrem a tvrdil mi, že když tam mám 16 stupňů, desky na tak nízkou teplotu nejsou dimenzované a reklamaci neuznává. No teda měřit infrateploměrem poměrně dobře odrazivou desku před otevřeným oknem dává někdy zajímavé výsledky. Ale i kdyby, desky mají v návodu teplotu montáže od 15 stupňů.

Protože jsme se na tomto neshodli, pozval jsem reklamačního technika z firmy, která materiál prodává. Ten se sice před prováděcí firmou nějak jednoznačně nevyjádřil, ale když pak se mnou byl chvíli sám, vysvětlil mi to. Že kdybych měl alespoň jednu fotku, jak dělníci rozebírají podlahu od prostředka, musela by mi firma veškerý materiál nahradit. Takhle že se poškození zámků těžko zjišťuje a že do takového sporu by mi nedoporučoval jít.

Na nějaké zdlouhavé soudní spory s nejistým výsladkem jsem neměl ani pomyšlení, zvlášť když jsem se v té době staral o těžce nemocnou ženu. Takže jsem podlahy postupně rozebíral a při sestavování jsem zámky máznul lepidlem na PVC. Drží to bez problémů a to už tady bylo i 10 stupňů.

Za zmínku snad stojí i montáž obvodových lišt. Před začátkem práce jsem dělníkům vysvětloval, že do betonových zdí s tenkou sádrovou omítkou hřebíček nezatlučou. Po prvním dni montáže jsem v lištách našel pár pokroucených hřebíčků. Pak čekali dva týdny na "speciální" oboustrannou pásku. Mezi tím majitel firmy nabyl dojem, že je všechno hotové a domáhal se zaplacení faktury. Nalepení lišt přes oboustrannou pásku nejen že nevypadalo dobře, ale v místech, kde není stěna dokonale rovná, se lišta odchlipovala. Když mi pak jiná firma přišla montovat dveře a i tato firma dělá podlahy, nestačili se divit - prý by si tohle nedovolili. Oni obvodové lišty lepí lepidlem. Je to sice pracnější, protože se lišta musí přípravkem držet až do doby zatvrdnutí lepidla, ale výsledek je dokonalý. A tak jsem postupně lišty sundával a lepil mamutem.

podlaha1

podlaha2

podlaha3

podlaha4

Poučení? Pokud si člověk něco dělá sám, sice to stojí spoustu času a musí se to naučit, ale aspoň si to pak udělá pořádně. Na montáži klikací podlahy opravdu nic není a stačí se řídit podle návodu. A když už firmu - měl jsem se předem podívat, jestli je ta firma v cechu podlahářů. Nevím jak teď, ale v té době nebyla.